Jak zrychlit metabolismus

Už několikrát jsem slyšela "málo jím - mám pomalý metabolismus" nebo "já přiberu ze všeho, protože mám pomalý metabolismus". 

Není úplně pravda, že existuje vyloženě něco jako "pomalý" nebo "rychlý" metabolismus. Určitě ne geneticky. Pojďme se na to podívat víc reálně, co se v těle děje a jaká jsou čísla.

Tabulka je sice už z roku 1 985, ale hodnoty jsou stále stejné. Lidské tělo totiž funguje na stejných základních principech jako tehdy. Z mé desetileté zkušenosti, během které jsem měřila stovky klientů, mohu říct, že hodnoty v tabulce odpovídají tomu, co v praxi skutečně vídám. V tabulce můžete vidět, že mezi 25-51 rokem by náš bazální metabolismus měl být pořád stejný. A skutečně tomu tak u většiny lidí je. To, jak vysoký bazální metabolismus máte, do značné míry ovlivňuje množství svalové hmoty v těle. 

 Je to jednoduché: čím více svalové hmoty máte, tím vyšší bývá váš bazální metabolismus a tím více energie tělo spotřebuje i v klidu. Zároveň se tato vyšší energetická potřeba promítá do celkového denního výdeje – při tréninku, chůzi, úklidu, chůzi do schodů, péči o děti i při běžném pohybu během dne.  To ve výsledku na konci dne tvoří největší rozdíl mezi "pomalým" a "rychlým" metabolismem. A jsme tedy u toho, že je potřeba cvičit, aby jsme si udržovali nebo i budovali dostatečné množství aktivních svalů, aby jsme náš metabolismus udržovali v pohybu. 

Pravidelný pohyb je pro naše tělo důležitý právě proto, že podporuje jeho celkové fungování. Naopak dlouhodobě sedavý životní styl znamená nižší energetický výdej a zároveň menší stimul pro udržení svalové hmoty.

To, jak vypadáme navenek, je často odrazem toho, jak se o své tělo staráme uvnitř. Pokud chceme dlouhodobě udržet vysoký energetický výdej, nestačí řešit pouze jídlo. Pohyb je jedním z nejdůležitějších faktorů, které můžeme ovlivnit.

Mnoho lidí si myslí, že za "pomalý metabolismus" může především špatné stravování. Strava samozřejmě hraje důležitou roli, ale stejně důležitý je i celkový energetický výdej a množství aktivní svalové hmoty.

Důležité ale není jen to, kolik svalů máte, ale také jak aktivní je váš životní styl.Pokud jste si v minulosti vybudovali dostatečnou svalovou hmotu, ale následně přešli na výrazně pasivnější způsob života, váš celkový denní energetický výdej klesne. Nejen proto, že se méně hýbete, ale při dlouhodobě nedostatečném silovém stimulu může postupně docházet i ke ztrátě svalové hmoty.

Svalová hmota se totiž sama od sebe neudrží. Bez pravidelného silového stimulu, dostatečného příjmu energie a bílkovin může postupně docházet k její atrofii. A právě proto je dlouhodobě důležité nejen svaly vybudovat, ale také jim dát důvod, aby v těle zůstaly.

Nepřímo náš metabolismus ovlivňuje i spánek. Pokud málo spíme, zvyšuje se hladina ghrelinu (hormonu hladu) a naopak klesá hladina leptinu (hormonu sytosti). To může následující den negativně ovlivnit naše stravování – můžeme mít větší hlad, silnější chutě a větší tendenci se přejídat.

Nedostatek spánku má vliv také na naši náladu, energii a motivaci k pohybu. Z dlouhodobého hlediska se tak může stát, že začneme odkládat nebo vynechávat aktivity, které běžně děláme, protože jednoduše nemáme dostatek energie a motivace.

Snadno se tak dostaneme do začarovaného kruhu: málo spánku → větší hlad a chutě → horší stravování → méně energie a pohybu → ještě větší únava. A z tohoto kruhu už nemusí být tak jednoduché vystoupit.